Fraser Island - Maheno

Fraser Island, den 2.

Ráno jsme už v 7:30 vyrazili na cestu. Po pláži jsme jeli k vraku lodi Maheno a poté ke skalním útvarům Pinnacles.

U Pinnacles jsme se otočili a jeli zpět po pláži na jih do Eli Creek. Cestou jsme dotankovali benzín v Happy Valley. Eli Creek je největší řeka ústící po cestě do moře. Kolem řeky vede asi 100m dlouhý chodníček a zpátky lze jít nebo se nechat unášet křištálově čistou vodou. Voda byla ale místy až po pas, takže jsme šli jen poslední úsek, kde byla jen po kolena. Okolí říčky bylo pěkné a voda příjemně osvěžující.

Pak jsme pokračovali dál po pláži a chtěli jsme odbočit do vnitrozemí na cestu Cornwells Break Road k jezeru Lake Wabby. Po pár stech metrech jsme ale zapadli a bylo jasné, že tahle cesta není pro nás – hluboký sypký písek, koleje široko od sebe (asi tu jelo před námi naposled mnohem větší vozidlo). Auto nám nakonec zapadlo tak, že už nejelo ani dopředu ani dozadu. Tom odhrabával písek a nakonec pomohlo, až když Zuzka tlačila zepředu a auto se konečně rozjelo vzad. Protože Tom nechtěl zastavovat, profrčel to na zpátečku zrychlenou jízdou až zpátky na pláž a Zuzka běžela rozpáleným pískem za autem. Naštěstí nepotkala žádného dinga. :-)

Zvolili jsme proto jinou trasu „na jistotu“ zpátky do Eurongu po pláži a pak hlavní cestou přes ostrov (stejná trasa jako včera) do Central Station. Tam jsme vybírali nejvhodnější cestu k jezeru Lake McKenzie, ale nakonec nás vyjeté koleje zavedli na jinou cestu, kudy jsme původně jet nechtěli. Navíc hned po 2km jsme na odbočce zase zapadli v hlubokém písku přímo na „křižovatce“. Opět pomohlo až Zuzčino vytlačení zpět a ráznější jízda při druhém pokusu. K jezeru vedla šílená cesta, samá díra a hluboký písek. Opět jsme couvali před autobusem – na ostrově platí pravidlo, že mají vždy přednost velká vozidla a auta jedoucí z kopce. Ostatní se musí uhnout, což není jednoduché, protože jen dostat se z kolejí mimo cestu je dost problém, natož se pak dostat zase zpět a znovu se rozjet třeba i do kopce.

Na parkovišti u jezera Lake McKenzie jsme se zděsili při pohledu do našeho chladicího boxu. Ráno jsme si tam dali do plastové misky 2 uvařená vejce a aby „se nerozbila“, tak jsme misku vystlali smotaným toaletním papírem. Teď jsme po zběsilé jízdě našli misku rozbitou, vejce skoro oloupaná, přitom jedno už plavalo mimo misku a nejlepší efekt udělal rozmáchaný toaletní papír všude v boxu a dokonce i po autě v jeho okolí. (Vodu jsme měli v boxu vždy z ledu, který postupně roztával.) Jedno vejce jsme z nouze snědli k svačině a druhé putovalo i s miskou do koše.

Kolem jezera je krásně bílý písek, voda čistá a osvěžující po náročné jízdě (navíc nám v autě nefungovala klimatizace). Přímo u břehu jezera hrabal v písku menší varan. Po chvíli hrabání našel v písku malé vajíčko (možná želví) a celé ho spolkl. U jezera jsme vydrželi asi 2 hodiny. V 15:15 jsme raději už vyrazili na trajekt v 17hod, abychom měli rezervu, kdyby po cestě byl nějaký problém.

Cesta byla opět v rychlém a skákavém tempu. Bez větších problémů jsme byli po půl hodině v přístavu. Tam se na nás sesypali malinkatí komáři, sotva byli vidět, ale kousali tak, že se kolem všichni oháněli. Nám trochu pomohl repelent, ale přesto jsme si za hodinu čekání na trajekt odnesli spoustu štípanců, které druhý den natekly a ještě několik dní poté nás trápily. Jinak nás varovali, že na ostrově je mnoho divokých psů dingo. My jsme žádného nepotkali, ale varování byla na každém rohu.

Trajekt jel přesně a v 17:40 jsme byli zpátky na pevnině u Hervey Bay. Cestou zpět do půjčovny jsme dotankovali a dofoukli kola. V půjčovně jsme po stížnosti na nefungující sprchy a elektřinu dostali slevu. Vyzvedli jsme si zase naše auto a jeli do kempu Australiana Top Tourist Park přímo v Hervey Bay. Kemp se nám moc líbíl a konečně jsme mohli smýt pot, písek a špínu po náročných dvou dnech na ostrově Fraser Island.

01_Fraser_Island_-_chalupa_Maheno
01_Fraser_Island_-_chalupa_Maheno
« 1 z 21 »